Stránky pro dvojčata a všechny, kteří se o ně zajímají

DVOJČATA – Rady maminkám dvojčat (4-6let)

V této době se děti nejlépe učí základním pohybovým dovednostem – plavání, jízda na kole, bruslení, lyžování… Pro rodiče je to období náročné, neboť vše musí učit dva človíčky najednou, ale o to větší mají radost (často i ocenění od okolí,a i klid), když to dvojčata zvládnou. Zpravidla bývá vždy jedno dvojče na určitou dovednost šikovnější než to druhé. Měli bychom si dávat pozor na vzájemné hodnocení a porovnávání, abychom ve „slabším“ dvojčeti nevyvolali pocit, že je horší. Na to jsou dvojčata (zejména jednovaječná) zvláště citlivá.

Ve věku čtyřech let začínají i dvojčata navštěvovat mateřskou školku. Pro maminku je to období návratu do zaměstnání (často již vytouženého), ale také zvýšeného náporu na organizaci. O tom, jak těžko lze najít zaměstnání s dvojčaty, se raději zmiňovat nebudeme, berme v úvahu, že zaměstnání i školka již je zajištěno. Pracující maminka musí počítat s ranním a odpoledním shonem a možnou nemocností dětí (hlavní úskalí )..Doporučuji zapojit tatínka nebo babičku, protože jinak maminka ke kolapsu nemá daleko.Pokud pracují oba rodiče na 8 hodin, je vhodné domluvit se na střídání – jeden z rodičů vodí děti ráno do školky, druhý odpoledne ze školky. Pro dvojčata je školka v každém případě přínosem, neboť se začlení do širšího kolektivu a přestanou být na sobě až příliš závislá. Pokud se jedná o dvojčata-chlapce a děvče, většinou až s nástupem do školky se u nich začne výrazněji rozlišovat společenská role chlapce a dívky. Každý si najde své kamarády,  začnou si hrát více s dětmi stejného pohlaví. Přesto se stává, že ostatní děti ze školky berou dvojčata jako jeden subjekt. Zde hodně záleží na přístupu paní učitelky. Takovémuto „sjednocování“ dvojčat lze zabránit například tím, že budou děti postupně navštěvovat různé zájmové kroužky, čímž se odliší dvojčata v tom, v čem je každé z nich samo o sobě dobré (jen velmi málo kdy – i u jednovaječných dvojčat – jsou obě dvojčata dobrá v jedné věci).

Další možností, jak zdůraznit jedinečnost dvojčat je, když je jedno z dvojčat nemocné a druhé zdravé. Pro maminku je samozřejmě jednodušší, nechat si obě děti doma, když už stejně nejde do práce. Většinu maminek ani nenapadne, že by to šlo udělat i jinak, protože i ony jsou zvyklé brát svá dvojčata jako jeden celek, přestože se určitě každá snaží alespoň o minimální  individuální výchovu. Při nemoci jednoho z dvojčat se nabízí přirozená možnost, jak vést zdravé dvojče k samostatnosti a individualitě. Proč by nemělo jít do školky samo? Naopak to velmi pomůže oběma dvojčatům, přestože zprvu to může být obtížné. Může se stát, že zdravé dvojče bude odmítat jít samo bez sourozence, ale věřte, že stojí za to vytrvat, vše mu vysvětlit, popřípadě se domluvit s paní učitelkou. Maminka sama pak bude mít více času na nemocné dvojče, může se věnovat pouze jemu, aniž by měla mít pocit, že druhé zanedbává. A po návratu zdravého dítěte si mohou dvojčata sdělovat, co každé z nich v ten den zažilo.

Další nenásilnou formou vedoucí ke zvýšení samostatnosti dvojčat jsou školky v přírodě. Každá maminka má pocit, že právě její dítě je ještě malé na to, aby odjelo někam samo, každá se bojí pustit dítě poprvé bez rodičovského dohledu… Pro dvojčata je to velká výhoda, protože nikdy nejsou sami. Paní učitelka ve školce sice může dvojčata vnímat jako celek, ale přesto si všímá rozdílů mezi nimi, často možná i jiných, než vnímá jejich maminka. Proto pobyt ve školce v přírodě opět může vést jednak k větší samostatnosti, ale i k uvědomění si vlastní odlišnosti.

Další kapitolou v předškolním věku dvojčat je zápis do školy. Ještě před zápisem probíhají v některých školkách, které spolupracují s psychologickými poradnami, testy školní zralosti. Podle nich (lze si o ně zažádat, i když děti do školky nechodí, nebo pokud školka tuto možnost nemá, v každé pedagogicko-psychologické poradně) se určí, zda je dítě zralé na to, jít do první třídy. Pokud jsou zde nějaké problémy (a neznamená to vůbec, že by dítě muselo být „hloupé“, u dvojčat se většinou jedná o nedostatečnou sociální zralost), bývá doporučen odklad školní docházky. Někdy se může stát, že testem „projde“ jen jedno dvojče (u dvojčat-páru to bývá většinou děvče). Záleží pak na rozhodnutí rodičů zda by do první třídy nastoupilo jen jedno dvojče, nebo zda zažádají o odklad pro dvojčata obě. Někomu se tato varianta (pouze jedno z dvojčat ve škole) může zdát podivná, ale z praxe Klubu dvojčat jsme se i s tímto setkali. Výhodou tohoto řešení je, že se dvojčata nesrovnávájí navzájem, což bývá často, pokud navštěvují obě stejnou třídu (o tom více příště) a rodiče mají více času věnovat se jen jednomu školákovi, nevýhodou je, že se dítě, které dostalo odklad může cítit méněcenné. Tato varianta je vhodná zejména při zdravotních problémech jednoho z dvojčat nebo při výrazně odlišné mentální úrovni dvojčat. Pokud se rodiče rozhodnou pro odklad školní docházky pro obě dvojčata, je vhodné zajistit pro „silnější“ dvojče nějaký kroužek či zájmovou činnost, aby „se nenudilo“. Většinou ale (opět ze zkušenosti) odklad dvojčatům nikterak neublíží, naopak první třídu pak hravě zvládají.

A to už jsme u zápisu. Doporučuji jít k zápisu s dvojčaty v různý den (většinou je zápis do prvních tříd rozložen do dvou dnů). Pokud to není možné, pokuste se využít tatínka nebo babičku a jít s dětmi odděleně. Jde o to, že u dvojčat je vždy jedno průbojnější a druhé zakřiknutější, jedno si více rozumí s vrstevníky, druhé s dospělými… Ne každá paní učitelka má zkušenosti, jak jednat s dvojčaty a někdy může nechtěně navodit nepříjemnosti. Pokud jde maminka k zápisu s oběma dvojčaty, zákonitě je jedno výraznější v komunikaci s učitelkou, a druhé se potom  cítí odstrčené. A pro děti je zápis do školy něčím velkým, tak jim dopřejme, ať mají na co vzpomínat!

Podle knihy Kláry Rulíkové „Dvojčata. Jejich vývoj a výchova.“, Portál, 2002

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *