Ze zkušenosti mnoha maminek víme, že nejobtížnějším obdobím je věk mezi rokem a dvěma. V tomto věku dítě touží objevovat vše nové, jeho akční rádius se zvětšuje, ale ještě není schopno rozpoznat nebezpečí, která na něho číhají (pád odkudkoliv, ostré předměty, rohy od stolů a skříní, schody,…) a o poslouchání se většinou také moc hovořit nedá.  Toto všechno znají maminky jednoho dítěte. A s dvojčaty je toto období dvojnásob náročné! Mnoho maminek se nám svěřilo, že mělo sklony ke konzumaci zvýšeného množství alkoholu, prášků, či se nervově hroutilo. Nejlepším balzámem je, když máte někoho s podobným problémem, kterému se můžete svěřit, a zjistit, že v tak strašné situaci nejste sami. I z tohoto důvodu vznikl Klub dvojčat a vícečat, na jehož pravidelných i nepravidelných schůzkách (v současné době již nejen v Praze, ale i v Olomouci, Zlíně, Přerově a Plzni) se sdružují maminky dvojčátek právě v tomto kritickém věku.  Klub je veden na bázi svépomoci, což maminkám pomáhá, protože chvíli jsou v pozici toho, kdo rady přijímá, ale zanedlouho mohou své zkušenosti předávat sami dál. Proto vřele doporučuji vám, kteří stěží zvládáte své roční ratolesti, abyste si našli ve svém okolí někoho stejně „postiženého“, s kým můžete o výchově svých dvojčátek diskutovat. Protože nejhorší je poslouchat rady svých rodičů typu : „…i my jsme měli dvě děti a zvládli jsme to…“ nebo nářky maminek na pískovišti, které mají jedno dítě a stěžují si, že nic nestíhají (a mají naprostou pravdu, protože dítě nám zabere tolik času, kolik ho máme, nelze se proto na ně zlobit. Ale vzpomínám si, že mě takovéto nářky vyváděly z míry – poté, co jsem se městskou hromadnou dopravou dostala z centra do parku a uhoněná se svezla na lavičku na pískovišti, se svými třemi dětmi…).

Ale teď už k nejdůležitějším praktickým radám. Pokud už vaše děti chodí (obě), nezvykejte je příliš brzy opouštět kočárek, vycházky se pro vás mohou stát horrorem! Budete mít pak spoustu práce nejen je do něho opět usadit, ale poté, co děti okusí volnost, rozeběhnou se zpravidla každý na jinou stranu, a vy  budete, s hrůzou v očích, pobíhat od jednoho dítěte ke druhému a snažit se je (většinou bezúspěšně) chránit před různými nástrahami a pády. Tato rada se týká především maminek, které nemají vlastní zahrádku a jsou odkázány na městské parky (často plné psích výkalů, ale stačí jen obyčejná klouzačka, abyste se z parku vracela zchvácená…).

Podle knihy Kláry Rulíkové, Dvojčata. Jejich vývoj a výchova