Zajímavé poznatky z výzkumu stárnoucích identických dvojčat

Dlouhodobá studie identických dvojčat potvrdila, že se DNA každého jednotlivce může v průběhu života měnit.
Vědci objevili případy, kdy velké i malé části DNA měnily směr, kopírovaly se, nebo se zcela vytrácely. Tyto změny byly zjištěny především u starších dvojčat.
Tato zjištění nám mohou nyní pomoci pochopit, proč ve starším věku často dochází k oslabení imunitního systému.
Vědci z university v Uppsale vysvětlují, že v průběhu života dochází ke změnám v buňkách DNA. Těmito změnami mohou být například změny jednotlivých stavebních částí DNA, častěji však dochází k novému uspořádání, nebo spíše přeuspořádání, během kterého velké úseky DNA mění své místo nebo směr, dochází k jejich zdvojení, nebo úplně mizí.
Vědci zkoumali normální krvinky identických dvojčat různých věkových skupin a pátrali po větších nebo menších odchylkách v uspořádání DNA. Výsledky ukázaly, že k velkým změnám docházelo až u populace starší 60 let.
Změny DNA se týkaly nejčastěji například toho, že se u některých krvinek ztrácela část chromozomu. U pár jedinců byly zjištěny určité, takřka identické změny, přičemž některé z nich by mohly souviset se známou nemocí krve, při které bývá narušena schopnost kostní dřeně produkovat nové krvinky.
Změny v uspořádání se vyskytovaly i u mladší věkové skupiny. Byly sice menší a méně složité, ale vědci mohli i v tomto případě prokázat, že množství změn bylo přímo úměrné věku.
Vědce překvapilo, že až 3,5% zdravých osob starších 60 let podléhá tak velkým genetickým změnám.
Uvedený objev odstartoval novou etapu, která nám snad pomůže lépe pochopit mechanizmus vývoje nemocí ve vyšším věku.
Vědci se domnívají, že tento typ genetické odchylky bývá pravděpodobně mnohem častější, jak tvrdí Jan Dumanski, profesor z oddělení imunologie, genetiky a patologie a jeden z autorů tohoto pojednání.
Klíčem k možné souvislosti mezi změnami DNA a následnými změnami našeho imunitního systému může být skutečnost, že navzdory různým krvinkám, které jsou obsaženy v lidském těle, DNA obsahuje krvinky jen bílé.
Tato informace je důležitá, neboť vědci se domnívají, že zvýšený počet bílých krvinek může spolu se změnami DNA poškozovat nebo měnit imunitní systém.
Přesněji řečeno genetické změny vedou k zvýšenému růstu buněk, které je vyprovokovaly, tyto pak rostou úměrnou řadou podle počtu bílých krvinek. Důsledkem pak může být snížená rozmanitost bílých krvinek, a tím oslabení imunitního systému.

Rick Nauert PhD zveřejnil tyto závěry online v American Journal of Human Genetics, 2012.