Dne 9.2. 2006 schválil Senát, v rámci zákona o životním a existenčním minimu, zvýšení rodičovského příspěvku na 40% hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Je to velký posun v posuzování přímé péče o děti. Nyní budou rodiče své děti do 4 let vychovávat ne za „almužnu“, ale budou za svou práci odměněni částkou, která alespoň z části pokryje výdaje spojené s péčí o dítě. Snad jen jedinou výhradou pro zastánce tradiční rodiny je fakt, že i rodiče, kteří své dítě dávají denně na 4 hodiny do předškolních zařízení, budou oceněni stejně jako ti, kteří se o své děti starají osobně celodenně.

Při projednávání v plénu předložil senátor Martin Mejstřík pozměňovací návrh, který by zvýhodnil rodiny s dětmi narozenými současně, tedy s dvojčaty a vícerčaty. Navrhoval zvýšení rodičovského příspěvku na 1,5 násobek u těchto rodičů. Pro bylo 14 senátorů, proti 12. Většina se hlasování zdržela. Tento „revoluční“ krok otevřel konečně po letech problém rodin s dětmi z vícečetných porodů i politikům.

V současné době se rodí na 80 porodů jedna dvojčata, což je při sto tisíc porodech 1.250 dvojčat ročně. Není to tedy úplně bezvýznamná skupina. Počet narozených dvojčat se díky asistované reprodukci, hormonální léčbě a hormonální antikoncepci stále zvyšuje. V době velmi nízké porodnosti (počet 1,2 dítěte na rodinu je opravdu alarmující), kdy se rodina pod rozhoduje pořídí-li si vůbec druhé dítě či nikoliv, je narození dvojčat (předem neplánované) pro stát požehnáním! Velmi často se dvojčata rodí až jako 2.a 3. dítě. Rodiny s dvojčaty nejsou asociální, naopak jsou rodiny, které jsou opravdu zodpovědné a do této situace se dostaly vlastně náhodou…

Až dosud byly rodiny s vícerčaty zvýhodněny pouze vyšším porodným. Jako by porodem finanční, ale i fyzická a psychická náročnost péče o tyto děti končila. Argumenty ministra Škromacha, že se jedná o nesystémový návrh a že by došlo přijetím návrhu senátora Mejstříka k diskriminaci u jiných rodin, kdy se děti narodí po roce, jsou bezzubé. Je snad systémovým řešením extrémní navýšení porodného?! K jaké diskriminaci by mělo dojít u rodin se dvěmi dětmi narozenými po sobě? Maminka, které se narodí druhé dítě (po roce, dvou, třech) pobírá opět po dobu 28 týdnů peněžitou pomoc v mateřství (v běžném jazyce „mateřská“), činící 69 % předchozí mzdy. Prodlužují se jí léta, která se započítávají jako odpracovaná na důchod  a zpravidla starší dítě od tří let navštěvuje mateřskou školku, takže vlastně rodič doma „vychovává“ pouze mladší dítě. A to pomíjím výhody „dědění“ oblečení, hraček, sportovních a jiných potřeb, možnost hlídání staršího dítěte prarodiči, příbuznými (což u kojených dvojčat samozřejmě možné není)…

Upozornění na to, že dávka rodičovského příspěvku je náhrada mzdy matky naopak nahrává přijetí tohoto návrhu – ten, kdo vykonává druhé zaměstnání, má také nárok na druhou mzdu… Rodiče dvojčat pro stát vychovají dvě pracovní síly a požadují „jen“ jedenapůl násobek této náhrady mzdy!

Přestože v Senátu pozměňovací návrh senátora Mejstříka neprošel, věříme, že se problematikou specifických potřeb rodin s dětmi z vícečetných porodů konečně začnou politici zabývat. Zvýšení rodičovského příspěvku by mohl být první krok.

Mgr.Klára Rulíková
autorka je předsedkyní Českomoravské asociace Klubů dvojčat a vícerčat

————————————————————————————————————————————————————-

 

 

 

 

Odůvodnění pozměňovacího návrhu

–         v současné době se rodí na 80 porodů jedna dvojčata (tj. při 100 000 porodů ročně se narodí 1250 dvojčat)

–         díky asistované reprodukci, hormonální léčbě a hormonální antikoncepci se počet dvojčat zvyšuje

–         při současném poklesu plodnosti je při narození dvojčat zachován poměr prosté reprodukce na rodinu (2 děti) – rodina, které se narodí dvojčata (popř. vícerčata) se nerozhodla dobrovolně mít dvě (více) dětí, bylo jí to dáno přírodou bez ohledu na její sociální situaci (často se dvojčata rodí jako 2. či 3. dítě v rodině – s počtem porodů se pravděpodobnost dvojčat zvyšuje). Proto je potřeba těmto rodinám pomoci

–         málokdo si dovede představit, jak velká psychická, fyzická a hlavně finanční zátěž je výchova dvoj a vícerčat (viz. došlé dopisy od matek). Je naprosto odlišná od dětí narozených po sobě

–         rodičovský příspěvek je pojímán jako dávka pro rodiče na zabezpečení jeho potřeb (jakási náhrada za ušlou mzdu) – častá argumentace proti „zdvojnásobení“. Ale rodič dvojčat vykonává dvojnásobnou práci (pro stát) výchovou dvou dětí najednou! Protoje potřeba to zohlednit!

–         většina lidí automaticky předpokládá, že rodina s dvojčaty pobírá dvojnásobný rodičovský příplatek

–         rodič dětí narozených po sobě (a tudíž v době pobírání rodičovského příplatku vychovávající 2 nebo více dětí) pobírá tento příspěvek déle, o dobu věkového rozdílu mezi dětmi (navíc po porodu 2.dítěte čerpá opět mateřskou dovolenou), stejně tak se mu započítává do důchodu delší doba (doba do tří let nejmladšího dítěte – př. matce trojčat se započítají do důchodu 3 roky, matce tří dětí narozených 2 roky po sobě se započítá let 6)

–         v některých státech EU částka vyplácená jako náš rodičovský příspěvek je pro rodiny s vícerčaty násobena koeficientem 1,5 (např. Irsko)

–         ideální by bylo pro rodiny s dvojčaty příspěvek zdvojnásobit, pro rodiny s trojčaty ztrojnásobit, atd… Ale chápu, že je to nemožné, proto navrhuji zvýšení na 1,5 násobek pro rodiny s vícerčaty. Rodiny s trojčaty a čtyřčaty se nebudou cítit „ošizeny“, protože mají nárok na pomocnici v domácnosti (platí obec)

–         enormně zvýšené porodné pro rodiny s vícečaty problém neřeší

————————————————————————————————————————————————————-

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Tento návrh zákona jsme obdrželi jako senátní tisk č. 239.

Prosím pana ministra práce a sociálních věcí Škromacha, aby nás jako navrhovatel s návrhem zákona seznámil. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři, v souvislosti s přijetím zákona o životním a existenčním minimu a o změně zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi je nutné novelizovat právní předpisy, které institut životního minima, případně jeho násobku využívají jako kritéria pro posouzení příjmové situace osob a zároveň ty právní předpisy, které používají pojmy sociální potřebnost a dávka sociální péče, jež mají být nahrazeny novými pojmy hmotná nouze a dávka pomoci v hmotné nouzi. Jedná se tedy o změny legislativně technického a terminologického charakteru. Z věcného hlediska je nejvýznamnější navržená novela zákona o státní sociální podpoře, v níž se kromě změn vyvolaných novou konstrukcí životního minima zásadním způsobem mění podmínky…

(Pithart: prosím o klid v sále)

…a výše příspěvku na bydlení. Ten bude podle navržené právní úpravy poskytován všem domácnostem, jejichž náklady na bydlení překročí 30 procent celkového příjmu domácnosti, v Praze pak 35 procent příjmů. Návrh zároveň stanoví určité limity formou tzv. normativních nákladů na bydlení diferencovaně podle velikosti domácnosti, velikosti obce a formy vlastnictví. Důsledkem bude, že stát bude na bydlení přispívat nejen domácnostem s nejnižšími příjmy, ale i těm, jejichž příjmy se pohybují mírně výše, ale jejich náklady na bydlení nadměrně zatěžuje finanční rozpočet domácnosti. Předpokladem samozřejmě je, že půjde o náklady přiměřené a odůvodněné. To bych chtěl zdůraznit. Věřím, vážené paní sen utírky a senátoři, že stejně jako se nám podařilo najít společnou řeč u předchozích dvou zákonů, že dokážeme najít společnou řeč i s vylepšením, které je navrhováno v rámci pozměňovacích návrhů – opět souhlasím s návrhy, které výbor připravil, a o nichž si myslím, že jsou průchodné i Poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane navrhovateli. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 239/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Novotný, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Josef Novotný: Pane místopředsedo, pane ministře, vážení kolegové, doplním pana ministra zpravodajskou zprávou k doprovodnému zákonu k tisku 237 a 238. Tímto tiskem 239 se novelizuje 40 zákonů a ještě několik přidáme my, když děláme tutéž činnost, kterou dělá PS. Ještě stále nepostihneme všechno, co se v tomto kvasu se zákony děje, protože například zákon o registrovaném partnerství a další úpravy, které se budou muset dělat, budou se muset stejně v budoucnosti doupravit a promítnout do těchto sociálních zákonů.

Poslanci upravili co mohli, nicméně musíme v tom trendu pokračovat a zapracovat tam souběžně projednávané tisky. Časový odstup, který nám to umožnil po projednání po sněmovně, úpravy promítl do pozměňovacích návrhů, které jsou přílohou a jsou v usnesení garančního výboru.

Zmínil bych jen legislativní proces. Začal 20. 7. a skončil 16. 12. v loňském roce. Na závěrečném hlasování 118 hlasů bylo pro, ze 134 přítomných poslanců.

V tisku 239, který máte k dispozici, jsou popsány pozměňovací návrhy. Jsou to promítnuté všechny změny, souvisejících zákonů a zejména to, proč se k tomuto zákonu upírají zraky všech matek. Je tam promítnuto zvýšení rodičovského příspěvku. Zaznamenal jsem zajímavou reakci, že teď bylo období asi jedna a půl hodiny, kdy nebyl Senátem schválen zvýšený rodičovský příspěvek. Teď to můžeme napravit.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane senátore a posaďte se ke stolku zpravodajů. Je tu někdy, kdo by navrhoval, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím. Otevírám proto obecnou rozpravu. Hlásí se do ní pan senátor Jaromír Volný. Má slovo.

Senátor Jaromír Volný: Dámy a pánové, vás i pana ministra bych chtěl upozornit na jeden legislativní nešvar, který se nám zde poprvé otevírá a zítra budeme mít druhý případ. Tady máme dva návrhy zákonů, tisk č. 237 a 238, ale pouze jediný zákon, to je tisk 239, který nyní projednáváme, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím obou předcházejících zákonů. To je velmi špatné, protože tady předkladatel předpokládá, že oba zákony budou přijaty a že společný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím těchto dvou zákonů, bude následovat jejich osud. Teď v tomto případě s tím asi problémy mít nebudeme.

Ale první problém nás čeká zítra, kdy je to takto provedeno, v souvislosti se stavebním zákonem a vyvlastňovacím zákonem, kde již došlo k tomu, že vlastně ten výbor, který projednává ten stavební zákon doporučuje vrátit PS s pozměňovacími návrhy, kdežto ústavně právní výbor vyvlastňovací zákon doporučuje plénu Senátu zamítnout a zamítl také celý ten doprovodný, s tím, že jednak v tom nebude dělat pořádek, že to takhle nemá být, a jednak ten pořádek tam udělat, aby se vypreparovala která souvisí s tím zamítnutým zákonem a pustila se ta část, která souvisí s tím nezamítnutým zákonem, tak to je velmi těžké, ne-li že to bude někde nemožné, ale i kdybychom to tady udělali, tak nedohlédneme důsledku, jaké to bude mít v PS, jak v Poslanecké sněmovně pak naloží s těmi našimi rozhodnutími o těch zákonech, kde ta rozhodnutí mohou být různá a ten společný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím těch dvou zákonů, je jenom jeden. Čili já bych prosil pana ministra, aby toto pečlivě vzal v úvahu a vyřídil to ve vládě, že takto by to být nemělo a že s tím budou potíže, jejichž konců nemusíme dohlédnout. A doposud to tak nikdy nebylo, ale vidíme, že to máme dneska, budeme to mít i zítra a že někdo tomuto legislativně technickému způsobu projednávání zákonů dal zelenou a mělo by se to zastavit. Takže prosím pana ministra, aby byla propříště zjednána náprava.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji vám, pane kolego, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Kolega Martin Mejstřík, prosím.

Senátor Martin Mejstřík: Dámy a pánové, dovolte mi upozornit vás na jeden problém, o kterém bych se rád zmínil a připravil jsem také pozměňovací návrh, který by to měl řešit. Je to jedna skupina rodičů, o které se příliš nemluví, nicméně až tak bezvýznamná není. Jsou to rodiče, kterým se narodila dvojčata nebo vícerčata a jejich problém souvisí právě s rodičovským příspěvkem, o kterém zde byla řeč. Já vám předkládám návrh na jeho zvýšení, protože by bylo dobré, abychom si uvědomili, a známe to každý asi ze svého okolí, z vlastní praxe, tam kde jsou dvojčata, tak se veškeré náklady v jednom okamžiku násobí dvakrát. Náklady na jedno miminko nejsou malé, ale náklady na dvě, případně tři, čtyři, ty jsou opravdu velkou zátěží pro rodinu.

Rodiny, kde jsou dvojčata nebo vícerčata, tak mají starosti samy o sobě. Ona to je velká zátěž, psychická a fyzická, o tom maminky nebo tatínkové mohou pohovořit. Ale opravdu i ta finanční není nepodstatná. V současné době se rodí na 80 porodů jedna dvojčata, což je při sto tisíc porodech 1.250 dvojčat. Není to úplně bezvýznamná skupina. Navíc tento počet, tedy počat dvojčat či vícerčat se díky asistované reprodukci, hormonální léčbě, hormonální antikoncepci, a na to jsou opravdu výzkumy, se počet vícerčat zvyšuje.

Rodina, kde se narodí dvojčata nebo více dětí najednou, tak v podstatě si to málokdo plánuje, to je věc, která se naplánovat nedá. Takže sociálně slabší rodiny, které chtějí mít miminko, tak se jim může stát, že dostanou dvě miminka nebo tři. Já o tom hovořím proto, že to většinou nebývají asociální rodiny, to většinou jsou rodiny, které jsou opravdu zodpovědné. Nicméně dostanou se do takové situace.

Většina lidí, laiků, automaticky předpokládá, že rodina s dvojčaty nebo vícerčaty pobírá dvojnásobný rodičovský příspěvek, což samozřejmě zní logicky, ale není tomu tak. Ideální by bylo, kdyby tyto rodiny pobíraly dvojnásobek, trojnásobek nebo čtyřnásobek, podle toho, kolik dětí se jim najednou narodí. Ale to je samozřejmě nesmysl. Nicméně některé státy EU využívají návrh, který já vám předkládám. Tzn., že koeficient rodičovského příspěvku se v tomto případě násobí jeden a půlkrát. Což je podstata toho, co vám předkládám a prosím vás, abyste se nad tím minimálně vážně zamysleli a v optimálním případě, abyste můj pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda si přeje vyjádřit se k obecné rozpravě. Nepřeje. Pane zpravodaji garančního výboru, prosím, abyste se vyjádřil k rozpravě.

Senátor Josef Novotný: Já bych k rozpravě uvedl jenom, že vystoupili dva senátoři. Jeden senátor kritizoval společný doprovodný zákon, kde, s tím obecně souhlasím, v tomto případě ale to vadit nebude, protože všechny tři zákony vracíme. K tomu pozměňovacímu návrhu kolegy Mejstříka bych uvedl jenom, že ta situace se řeší jinými potřebami a ta dávka rodičovského příspěvku je náhrada mzdy matky, která současně pečuje o více dětí běžně, třeba po roce. Takže skutečně to není systémové tak toto řešit.

Čili dostáváme se k podrobné rozpravě.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano děkuji, je tomu tak. Nebyl podán návrh na schválení nebo zamítnutí, takže otevírám podrobnou rozpravu. Prosím, hlaste se do podrobné rozpravy. Ano, pan senátor Novotný.

Senátor Josef Novotný: Já bych využil toho, že jsem blízko mikrofonu a pokusím se popsat, složitěji jsme se dostali k 19 pozměňovacím návrhům a jenom když si vezmeme před sebou a v tom tisku 239 /1, tak jenom tak zrekapituluji krátce, abyste věděli, kam to patří. Podotýkám, že to dělala naše legislativa s legislativou ministerstva a zapracovávala i souběžně projednávané tisky zákonů, které jsme buď schválili těsně předtím anebo je budeme schvalovat ještě na této schůzi, už jsou ty změny tady. V jedničce je změna názvu. Dvojka koordinace se zákonem 241. Trojka je odstranění chyby, která byla v zákoně. Čtyřka je zase koordinace s 241, to je zákon o sociálních službách. Pětka je zase odstranění technické chyby, šestka taktéž, je to chyba ve stanovení účinnosti. Sedmička koordinuje tisk 241. Osmička je to, na co všichni čekají, a sice, že zavádíme těch 40 % rodičovského příspěvku odvozeného od té průměrné mzdy místo toho 1,3násobku životního minima, který byl platný doposud. Podotýkám, že tento bod by se musel hlasovat až poté, kdybychom přijali pozměňovací návrh tohoto bodu kolegy Mejstříka. Devítka je vazba na 213, zákon senátní tisk, desítka je vazba na tisk 240, 241. Jedenáctka je sladění účinnosti s tiskem 213. Tam se zjistilo, že tam jsou některé účinnosti, které se míjejí. Dvanáctka je vazba na pozměňovací návrh č. 7. Je to tam označeno u toho zdůvodnění. Třináctka je drobná legislativně technická úprava. Čtrnáctka je už složitější, je tam zavedeno to, jak se bude vypočítávat těch 40 % a je to lépe upraveno než to řešil navrhovatel. Takže místo bodu 1 až 5 budou body 1 až 6 a jsou přeformulovány, je toho tam celá stránka toho textu.

Patnáct až osmnáct jsou nové povinnosti, které původní předkladatel opomněl a teď jsou tam dopracovány. Ty zavádějí povinnosti ministerstvu práce a sociálních věcí k vyhlášení a mechanismu výpočtu průměrné mzdy. Jenom pro informaci bude se počítat rok nazpět, tzn. od 1. 1. příštího roku za loňský rok.

Devatenáctka je přeznačení.

To všechno jsou pozměňovací návrhy, ale vzhledem k tomu, že oproti osmičce byl podán pozměňovací návrh kolegy Mejstříka, hlasovali bychom nejprve o jeho návrhu a následně o všech návrzích současně.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, tento návrh bude muset být přednesen. O slovo se přihlásil kolega Mejstřík.

Senátor Martin Mejstřík: V podstatě to, co jsem chtěl říci, řekl pan zpravodaj. Můj pozměňovací návrh je pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu výborovému, což je podstatné.

Nechci zneužívat situace, že jsem u mikrofonu, ale věc, kterou chci řešit, opravdu není v zákoně řešena jinými způsoby. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? (Nikdo.) Podrobnou rozpravu proto končím.

Pane navrhovateli, přejete si teď vystoupit se závěrečným slovem? (Ano.) Prosím.

Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, všechny tři tisky byly předloženy tak, že spolu souvisejí a prakticky není možné, možná na rozdíl od návrhů, které předkládal kolega Martínek, aby byl schválen jeden, zatímco druhý nikoliv. To je prostě reálně velmi těžko představitelné, ale tuto připomínku samozřejmě přijímám.

Pokud jde o návrhy, jak už jsem uvedl, potom ty, které prošly výborem, zlepšují celou situaci, myslím si, že i jasnou definicí rodičovského příspěvku, toto upřesnění je dobré. Všechny tyto návrhy podporuji.

Pokud jde o návrh pana senátora Mejstříka, s tím skutečně souhlasit nemohu, dokonce si myslím, že by mohlo dojít i k určité diskriminaci u jiných rodin. Jiné je to tehdy, pokud se narodí dvojčata nebo trojčata, jiné je to, když se narodí děti po roce, kdy je situace podobná. Tato situace je řešena jinými sociálními dávkami a návrh, který byl předložen, je podle mého názoru nesystémový.

Určitě je možné hovořit o tom, co dál, ale v tuto chvíli a v podání, jak byl navržen, by to vneslo do celého systému další nespravedlnosti. Děkuji.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Děkuji, pane navrhovateli, a prosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás provedl hlasováním poté, co kolegyně a kolegy svolám do sálu. (Znělka.)

Pane garanční zpravodaji, prosím, navrhněte nám způsob, jakým budeme o pozměňovacích návrzích hlasovat, a pak předložíte první z nich.

Senátor Josef Novotný: Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Mejstříka. Pokud bude přijat, budeme hlasovat o zbývajících pozměňovacích návrzích, ale pokud přijat nebude, mohli bychom hlasovat o všech devatenácti výborových pozměňovacích návrzích v celku.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování o pozměňovacích návrzích? /Nebyly./

Konstatuji, že v sále je přítomno 64 senátorek a senátorů, což znamená, že kvórum je 33.

Pane garanční zpravodaji, prosím, předneste první pozměňovací návrh.

Senátor Josef Novotný: Budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Mejstříka. Jde o to, že by se koeficientem 1,5 zvýhodnila dvojčata a vícerčata.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: O tomto návrhu zahajuji hlasování.

Jaké je stanovisko navrhovatele, pana ministra? (Nedoporučuje.)

Jaké je stanovisko garančního zpravodaje? (Také nedoporučuje.)

Kdo je pro, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Probíhá hlasování.)

Kdo je proti, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Bylo to už 177. hlasování, v sále bylo 66 přítomných, 34 bylo kvórum. 14 hlasů bylo pro, 12 hlasů proti, návrh byl zamítnut.

Prosím, pane garanční zpravodaji, pokračujte.

Senátor Josef Novotný: V tomto okamžiku budeme hlasovat o všech 19 pozměňovacích návrzích Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, jak je máte ve žlutém tisku 239/1. Můžeme hlasovat en bloc o bodech 1 až 19.

Místopředseda Senátu Petr Pithart: Ano, jaké stanovisko pana ministra? (Doporučuje.)

Jaké stanovisko pana garančního zpravodaje? (Také doporučuje.)

Zahajuji hlasování.

Kdo je pro tyto pozměňovací návrhy, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Probíhá hlasování.)

Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Druhý pozměňovací návrh, přesněji skupina pozměňovacích návrhů, byla schválena. Bylo to 178. hlasování. 69 přítomných, kvórum 35. Všech 69 hlasů bylo pro, nikdo nebyl proti.

Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme PS ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Před závěrečným hlasováním konstatuji, že stav v sále se nezměnil: 69 přítomných, 35 kvórum.

Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Probíhá hlasování.)

Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Závěrečné hlasování skončilo. Přítomno 68, kvórum 35. 64 hlasů bylo pro, žádný hlas nebyl proti, takžejsme schválili návrh vrátit návrh zákona PS ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Nyní zbývá, abychom odsouhlasili pověření.

Byl podán návrh pověřit senátora Josefa Novotného a senátora Milana Špačka, aby odůvodnili usnesení Senátu na schůzi PS. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, kvórum je 35. Zahajuji hlasování.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. (Probíhá hlasování.)

Kdo je proti, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji vám.

Senát se usnesl, že pověří zmíněné senátory zastupováním v PS. Bylo nás 68, kvórum bylo 35. 62 hlasů bylo pro, žádný hlas nebyl proti.